Libiku, mám v rodině dobrou duši, která má piplání nalezených koťat jako koníčka a po letech došla k tomu, že příroda si stejně dělá, co chce, přes veškeré odborné lidské úsilí.
Někdy ze zdánlivě beznadějných případů vyrostl tučný Garfield, jindy zdánlivě pohodová koťata náhle uhynula.
S tím vědomím je asi třeba do toho jít ...
Každopádně soucítím a chápu, sama jsem citlivka na zvířata a uhynulé domácí mazlíčky těžce prožívám.
A vlastní zkušenost ... když vidíš, že zvíře odchází (to poznáš, i když se bráníš), nemá asi smysl ho do poslední chvíle trápit léčebnými zásahy :-(