Také si takový omyl neumím představit.

Co je pro mě ale ještě nepředstavitelnější je, že je někdo schopen v takové situaci dávat větší vinu tomu OBTĚŽOVANÉMU, že se ozval, zatímco toho obtěžujícího všemožně omlouvá (jako že ožrat se tak, že nevím, co dělám, není tak hrozný jako se vymezit vůči nevhodnýmu chování)?

No, ale pak se dotyční nemůžou divit, když si z nich okolní svět pravidelně dělá rohožku na boty.