Eudo,

ale já nemám problém pochopit modus "nejsem na lichotkách závislý a k životu je nepotřebuji", dokonce si myslím, že je to žádoucí stav (aby si byl člověk vědom své hodnoty bez toho, že by si ji musel neustále ověřovat zvenčí).

Problém je v tom, že Tvůj vztah k lichotkám tak, jak ho popisuješ, bych nezařadila do skupiny "nezajímá mě to, je mi to jedno" ale do skupiny "je mi to nepříjemný". Což je samozřejmě taky platná možnost a není na ní nic špatného, ale zkrátka si myslím, že si v tomhle docela lžeš do kapsy (kdyby Ti to bylo opravdu lhostejné, tak bys třeba pravděpodobně neměla potřebu se proti tomu vymezovat řečmi, jak je to povrchní a dokonce že nemáš zapotřebí stýkat se s lidmi, kteří by to občas z pusy vypustili).

Kdyby Ti to bylo fakt JEDNO, tak bys asi neměla potřebu to takhle shazovat, nemyslíš?