Jestli normální, to nevím. Každý se zařizuje tak, jak nejlépe umí a může.
Syn chodil do družiny jen v první třídě. Ve druhé ne, protože jsem byla nezaměstnaná, tak jsem byla doma. V polovině jeho třetí třídy, tedy ještě krátce před jeho devátými narozeninami jsem získala práci, ale syna do školní družiny v průběhu školního roku už ho nevzali, tak musel jezdit autobusem domů sám. Naštěstí manžel končil v práci v půl třetí, tak byl ve tři doma. Doma sám byl nejdéle 2 hodiny. Nemohla jsem tehdy tu práci odmítnout, byla to jedinečná příležitost, jak začít konečně normálně pracovat. Synovi bylo vysvětleno v jaký den a jaký autobus mu jede. Bydleli jsme na vsi cca. 2 km od města. Měl napsané jízdní řády v penálu. Nikdy nebyl žádný problém. Normální školáci jsou chytří a dokážou být samostatní, jen my z nich nesmíme dělat malá telátka a musíme jim dát příležitost a důvěru. Syn je už na jiné škole, ale na té minulé i současné funguje družina nejdéle do páté třídy, ale kapacita je daleko menší, berou třeťáky maximálně. Na ostatní není místo.
Osobně neznám rodiče (maminku), která by mohla zůstat v domácnosti do 10 či 11 nebo ještě déle věku dítěte, aby ho měla stále na očích. Pracovních míst, kde se končí max.ve dvě je jako šafránu. Tak se nedá nic dělat a dítě musí taky fungovat. Buď chodí k babičkám (v lepším případě) nebo domů.