Vstávám v 6, kolem 22 jsem v posteli, ve 22:30 spím jak zabitá. Když byly děti malé, šly do pelíšku v osm, v půl deváté spaly. Teď je kolem deváté upozorním, že je čas jít spát. Ve většině případů v půl desáté spí oba.
Nemám pocit, že bych je nějak šidila, kamarádky si nechávám na pátek, když vím, že v sobotu ráno to dospím. Kdybych chodila spát později, tak bych to donesla zdravotně, spánek potřebuju. Manžel spí tak 5 hodin denně, někdy i 4 a jeden den z víkendu v podstatě prodříme. Já bych padla, to by mě zahubilo.