Od té doby co mám děti mám dojem že skoro nespím .

Děti chodí spát v 21h, tedy do pyžama tak do 20h, pak si ještě můžou číst, něco si pustit , hrát apod.

Já jsem sova, sníženou potřebu spánku nemám, spíš naopak, ale potřebovala bych spát ráno, což v týdnu nejde, takže si to dopřeju o víkendu.

Spát chodím tak ve dvě v noci, někdy i ve tři, ale rozumově vím že bych měla dřív, tak se snažím do těch dvou max.

V noci jsem schopna dělat ještě spoustu věcí, o půlnoci si vytáhnu a žehlení apod.
V celku mi to vyhovuje, mám aspoň ještě nějaký čas pro sebe když jdou děti spát. Jen ráno bych si raději přispala. Vstávám v týdnu v 7h.

Jen co mám děti, se kterými to bylo jako miminy oběma náročný co do spaní, tak mi přijde že to mám ještě víc rozhašený, večer se mi nechce spát a mám lehké spaní, občas se budím.

Jít spát dřív mi nějak nepomůže, nechce se mi, nemůžu usnout a jsem ráno z toho "rozlámaná" víc, než když jdu spát ve dvě, nebo až se mi prostě chce.