Máme moc šikovného syna, od malička bezproblémového a chytrého. Studoval techniku, obor IT. Po Bc úspěšně zdolal i magisterské studium, do poslední zkoušky. Ale jelikož v té době již pracoval, nechtělo se mu psát diplomku a učit se na státnice, prostě ten půlrok již neobětoval. Mne to dost mrzí a občas mu to vyčtu, vadí mi, že neměl tu ambici. On mě zase nařkne z toho, že mi jde o to, abych měla pana inženýra, ale já argumentuju tím, že věčně nebude třicátník a aby se na něj za 20 let nevytahoval nějaký 26-letý inženýrek. Jinak se velice dobře v IT oboru uplatnil, vydělává slušné peníze, stal se i leadrem skupiny.Co vy na to? Mám ho nechat na pokoji nebo mám pravdu?