Kudlo, ale to vyhrocování, že optimista je OK a pesimista je blb, co na sobě nechce zamakat, taky není košer. Proč je pro tebe tak těžké přijmout, že jsou lidi, co se pesimisty narodí a i pesimisty umřou? Proč to pořád stavět tak, že pesimista je někdo horší. Já třeba nikdy nebudu sluníčkový typ člověka, svůj pesimismus držím na uzdě, ale ne každý to dokáže držet. Přirovnala bych to k tomu, jak jsme se naučili držet tužku v ruce. Někdo ji drží ladně bez větší snahy a někdo křečovitě. Ten, co jí drží křečovitě by ji třeba chtěl držet líp, tak se o to buď snaží nebo to přijme jako svou přirozenost, že ji nebude držet ladně a soustředí se na něco jiného. Věci, o nichž píšeš, jsou v člověku hluboko zakořeněné a z podstaty ani nejde vše změnit a přeprogramovat.
Raději se budu kamarádit s autentickým pesimistickým kamarádem, který kromě svého pesimismu má i jiné dobré vlastnosti než s třeba s falešně přátelským optimistou nebo s člověkem, co se křečovitě snaží tím sluníčkářem být, protože je to v kurzu a večer jen odhodí masku a ty vlastně ani nevíš, jaký ten člověk je.