No právě. Má práci, pročež považuje dokončení vzdělání za nepodstatné.
Jenže třba mu to bude jednou vadit. Třeba natolik brzy, že se k tomu vrátí. Anebo tak pozdě, že už si to bude jenom vyčítat.

Kamarádka skoro dostudovala medicínu. Jen nešla k posledním státnicím. Hrozně se bála všech zkoušek, vždycky jí musely spolužačky obrazně řečeno vykopat ze dveří, aby tam šla. Jenže pak už jí nikdo nevykopal, protože měli všichni hotovo a kolej byla prázdná. Ještě dnes má kvůli tomu pocit životního neúspěchu a nabořené sebevědomí...