Silvie, připomínáš mi mého tchána - taky propagoval, že přece "každé dítě jde spát po obědě a večer po večerníčku je v posteli". Prostě máš doma spavé děti. Já doma vyloženě nespavce neměla, jen děti s menší potřebou spánku.

Prostě naše děti ( obě) ve dvou a půl přestaly chodit spát po o a večer usínaly tak nějak civilně po osmé, ráno se budily cca v šest až sedm. A pokud usnuly během dne, tak prostě večer nezabraly, ač jsme se jako rodiče stavěli na hlavu. Zase když manžel přijížděl z práce kolem sedmé, byl rád, že děti jsou ještě hodinku, hodinku a půl vzhůru, aby si jich aspoň trochu užil. Zastlat je v sedm, tak a) tatínka znají z fotografií, b) v pět ráno nás budou budit s tím, že sluníčko už vstalo.