Hele, jak to máš ty, je tvoje věc. My to máme/měli prostě jinak - kolem sedmé jsme většinou dokončovala večeři, děti koukaly na Večerníčka, najedli jsme se ( už s tatínkem). Chvíli si s ním pohrály, vykoupaly se, třeba jsme si ještě zahráli pexeso nebo něco podobného, tatínek přečetl pohádku a děti spokojeně v postelích usnuly. Žádné divočení se nekonalo. Nekoukaly pak už na TV, nehrály na počítači, třeba po osmé už ležely v postýlkách a prohlížely si nějaké knížky. jen do té postele vlezly po osmé a ne hned direktivně v sedm.