Ve školce, kam chodily moje děti, všechny děti vyjma předškoláků, se převlékly do pyžámka a šli na lehátka. Předškoláci si lehli oblečení na žíněnku. Společně vyslechli pohádku. Pak předškoláci odešli dělat ke stolečkům potichu školní přípravu. Pokud některý usnul, tak holt spal na žíněnce. Z ostatních nespavci mohli v leže koukat na pohádku puštěnou na videu a po nějaké době se přidat k předškolákům. Co vím, fungovalo to celkem dobře. I divočejší děti pobraly, že nemusí spát, ale nesmí ostatní rušit.