Libiku, zrovna jsem přemýšlela, jestli mám...ale nevím, ze současnosti asi ne...ale povídal i o "slibech a přísahách", o rituálech kdy se člověk zasvětí jinému člověku "navždy", atd...
Jsou to věci, které vnímám stejně...i různé navázání na druhého člověka, "prokletí do 7. kolena"...atd...
Veselého na tom ani nic není.
A jestli to tak je doopravdy taky nevím.
Ale magie existuje...i prostá magie slova...jde o to, co je uvnitř člověka, jaká oživená síla (nemyslím nic nadpřirozeného) se tam skrývá...

A příběh z knihy:
"Jednou ke mně přišla trpce si stěžovati mladá žena, jejíž utrpení bylo také zaviněno kletbou. Provdala se proti vůli matky, která jejího vyvoleného nenáviděla, kletbu vyslovila při vdavkách. Kletba tato se splnila - nezdar za nezdarem stíhal práci tohoto muže, nakonec začal pít a ženu bít, takže jejich soužití se stalo peklem. Pozastavil jsem se nad tím, že matka se dopustila velmi těžkého hříchu, za nějž bude muset pykati. Ani mě nepřekvapilo, že mladá žena s pláčem vyprávěla, že její maminka už teď velmi trpí, neboť už 6. rok rozežírají její tělo červi.

jednou jsem byl volán k ženě, která měla na těle mnoho ohromných ran, na několik místech maso docela uhnívalo a odpadávalo, křičela bolestí, když se s ní hnulo nebo když ji chtěli obrátit. Zhrozil jsem se přímo tohoto pohledu na tak ohromné utrpení. její cho´t, lékař, vyprávěl mi, co všechno jeho žena už protrpěla....rakovinu konečníku, kdy jí ho vyřízli rozžhaveným drátem, důkladné rentgeny, po kterých jí začaly vypadávat kusy masa. Lékař se domníval, že za to mohou kolegové a věda lékařská.
Já však jsem viděl jiné věci. žena pocházela z rodiny velmi vážené, její matka za svého života také velmi trpěla, skočila z okna a zabila se. Pad dr. vyprávěl jen tak mimochodem, že měli vychovatelku, která se zabývala černou magií. jednou byla na hodinu propuštěna a když opouštěla jejich dům, zastavila se a řekla: "vy, milostpaní budete na mě pamatovat a vzpomene si, až budete hodně trpět". pak šla do pokoje a vyrobila si z chleba figurku...
Rodina této ženy již 3 pokolení nazpět, byla prokleta někým, komu bylo v jejím středu ublíženo a toto prokletí platilo až do 3. pokolení. Tato paní byla právě již tím posledním...ale co nejzávažnějšího - bylo mi řečeno, že tato trpící paní byla právě oním člověkem, který kletbu kdysi pronesl, a proto také ona má sama na sobě nést ty nejtěžší následky provedené kletby, aby se od ní osvobodila a sňala ze sebe těžký hřích prokletí.
Lékaři, kteří zde pomáhali, nemohli pomoci, ale také nemohli uškodit tak, jak se paní a její už domnívali.
zdá se snad nespravedlivým, že tato paní nese na sobě trest za člověka dávno předtím již žijícího. Tak ovšem může chápat jen člověk, který chápe život pouze z jeho jedinečného úseku a nebéře v úvahu životy předcházející, které jsou v nerozlučné souvislosti."

Je to dost dramatický?

Komentářů se zdržím...jako že bych věděla, nevím...ale přijde mi to docela logický...nevěřím na jeden jediný lidský život...
A že mám k magii respekt, to ano..a k jakékoliv , raději nechávám přirozenost v posunu věcí. Ale řekla bych, že ji znám (ne tady a teď)...možná právě proto ji už nehodlám praktikovat...a trvat na splnění vlastní vůle za každou cenu.