Jinak táta nás školil, bydleli jsme ve druhém patře paneláku, že máme běžet po schodech dolů, v žádném případě neužít výtah. Z prvního patra už bych asi dokázala skočit, z chodby se tam dalo vylézt na takový ten kryt vchodu a z toho už by se člověk nějak spustil. Je to moje noční můra, kdysi vyhořel byt v jiném domě, byli jsme se tam se spolužákama podívat, něco šílenýho.