Tak já mám od dětství pocit, že vždy musím mít vymyšlenou cestu na útěk před ohněm. Takže ve druhém patře jsem měla rozmyšlená svázaná prostěradla. V osmém jsem zkoumala trasu kombinace prostěradla a průlezy přes balkony, no a v rodinném domě nechci v patře pevné mříže – zkrátka, aby byla možnost utéct z patra přes okno.
Z vysokých pater v domě bez otevíracích oken mám obavy.