Tak já to vnímám jako zerat.

Ale rozlišuju pohled hostitele a hosta.

Z pohledu hostitele (tedy toho, kdo pořádá svatbu) - pořádám jen to, co si mohu bez problémů dovolit zaplatit, zvu tam lidi, který tam chci mít, a žádnými dary jejich účast nepodmiňuji.

Z pohledu hosta - přišlo by mi divné, kdyby hostitel dary vyžadoval, ale ode mě by mi přišlo neslušné přijít se najíst a napít a nic nedat, pokud nejsem zrovna chudý študent a nemůžu si to dovolit. A také bych považovala za slušnost dát dar aspoň ve výši toho, co hostitel na svatbu vynaložil, ale spíš trochu víc.

Pokud si to nemůžu dovolit, tak se svatby buď nezúčastním (v dětství jsme to tak s jednou svatbou udělali), nebo pokud jsme si s nevěstou/ženichem hodně blízcí, tak se pokusím jim to kompenzovat nějak jinak (třeba pomocí při organizaci).