Silvie, já nevím, nevymýšlela bych žádný způsob, "jak na ni"...taky jsem to u syna řešila, jak mu s podobnými věcmi pomoci...ale zjistila jsem, že nejlepší prostě je, navrhnout mu nějaké řešení a nechat to na něm, jestli to zkusí, nebo ne...prostě jsem mu řekla "když ti vadí něco, co říkají kluci, tak jim prostě řekni, ať toho nechají...a nebo se s nimi dál nebav..." - nejdřív chodil, že to klukům říká, aby toho nechali, ale že oni stejně neposlouchají a říkají (dělají) to dál...no a nedávno jsem ho slyšela, jak dokázal pěkně usadit kluka, který mu pořád skákal do řeči, když mi něco vykládal
... myslím, že sama musí dojít k tomu, že když jí něco vadí, tak může buď fňukat a stěžovat si a nebo se může pokusit s tím něco udělat....ty jí můžeš třeba poradit, co může udělat, nebo co by jim mohla říct, ale už je jenom na ní, kdy a nebo jestli se k tomu odhodlá...