Synáček se vrátil do rodného domku, vítám to, jelikož barák chlapa potřebuje, plánujeme společně rekonstrukci. Nikdy za dospěla jsme spolu nebydleli. Teď má víceméně status nájemníka (vlastní byteček, nájem platí) Ale tak nějak se přirozeně "prolínáme".
Mám nutkání ho zvát na jídla a zajímat se o jeho život, i on mi sem občas vleze do ledničky, pomáháme si. Mám ho zvát na jídla? Mám se nenuceně přifařit na terasu, když tam sedí s děvčetem? Zaúkolovat ho, když nestíhám? Kde jsou hranice, abychom oba vydrželi?