Mladší syn nikdy nechodil do české školy. Učila jsem se s ním 2 roky doma a zpětně na tu dobu s láskou a nostalgií vzpomínám. Teď máme za sebou další 2 roky, kdy se k učivu české školy dostaneme maximálně v neděli a někdy ani to ne. Souběžně syn chodí do anglické školy, kde probírá zcela jiné věci, než ve škole české. Kromě tří předmětů, které má v italštině
a hodin francouzštiny, jede celá výuka v AJ. I kdybych mu chtěla poradit, nemůžu. Syn studuje zcela samostatně a s ničím pomáhat nepotřebuje. Jeho starší bratr s ADHD byl opačný případ. S ním jsem se učila stále. Prakticky neexistoval domácí úkol, který by udělal samostatně. Na druhém stupni jsem mu už platila doučování. Pro mne byla jeho studia opravdu vysilující záležitost. Kdybych mu ten čas nevěnovala, nikdy by neměl ani maturitu. O tom jsem přesvědčená a on to zpětně hodnotí stejně.