Modřinko, upřímně, ono se to hezky "machruje" od počítače o tom, že potrat nikdy. U nás sice nikdo neumře na hlad, ale matek samoživitelek jsou plné azyláky. Nedávno jsou četla v MF dnes rozhovor se zakladatelkou organizace "rozkoš bez rizika", kde mimo jiné uvádí, že dnes největší část prostitutek nejsou rozežrané studentky, ale matky samoživitelky. Ano, hlady neumře, ale nežijeme kdesi v Kongu, kde k životnímu štěstí stačí si obstarat trochu jídla. Děti a život v našich podmínkách vyžadují víc. Nemusí jezdit na lyžáky ani na výlety, může se následující čtvrtstoletí omezit pouze na snahu co nejlevněji koupit kus žvance a nic víc. Co je to ale za život? A co ty dvě stávající děti? Budou se potácet na hranici přežití. Ony si zaslouží takový život? Nechápu proč život stále ještě zárodku je víc život stávajících dětí. Myslím, že už teď to bude mít sakra těžké, já sama bych zvolila potrat a dávala bych si sakra pozor na to, abych příště nepřišla neplánovaně do jiného stavu. Protože už je matka a má především zodpovědnost ke stávajícím dětem. Měla by jim zajistit nějaké aspoň trochu přijatelné zázemí a věnovat se jim.