Boží ženo, tak u nás taky padly dvě stovky
. Ty ode mě. Pak něco z kapesného. Já vůbec netuším, kde se v nich bere ta potřeba každého z rodiny podarovat. Asi jejich řeč lásky
. Jsem jediná z rodiny, kdo tuto řeč neuznává a nehovoří jí. Nesnáším upomínkové předměty, nevím, jak to skladovat, množí se to hrozně a ony si pamatují každou jednotlivost. Fakt každou blbinu. I když vyhodím "dřívko", co sebraly kdysi kdesi.