Chtěla bych se podělit s trochu nepříjemnou zkušeností z Vrchlabí. Strávila jsem tam od pátku od 5ti od rána do neděle, kdy mě propustili. Při příjmu jsem byla otevřená jen 1 cm, bolesti byly po 2-3 minutách, ale nebyly až tak silné, tak to nevypadalo, že hned tak porodím. Bolesti střídavě přicházeli a odcházeli a stupňovali se. Kromě pravidelných poslechu ozvuků miminka mi nic nedělali. V sobotu odpoledne jsem to už nevydržela a žádala jsem další vyšetření. Doktorka mi vysvětlila, že to je zásah do porodu a že to neradi dělají. Na moje naléhání, mě nakonec vyšetřila (chtěla jsem vědět jak daleko jsem pokročila po tak dlouhé době) a zjistila, že jsem stále otevřená jen na 1 cm. Bolesti přešli do zad a zesilovali se. Šla jsem si dát sprchu, kde mě našla sestra. Klepala jsem se jako sulc. Byly to nervy. Nemohla jsem nic jíst, byla jsem unavená z těch bolestí a pořád se nic nedělo. Sestra mi řekla, že takhle neodrodím a jestli nechci jet do Pardubické nemocnice, že mi tam něco píchnou a budu mít za několik hodin odrozeno. Vysvětlila jsem jí, že chci rodit přirozenou cestou, jen je těžké mít bolesti, vědět, že to zatím nikam nevede a zůstat klidná. Doufala jsem, že mi poradí, co mám dělat. Neporadila a i přes to, co jsem jí řekla mě ještě 2 krát poslala do Pardubic. Byli jsme s manželem naštvaní. Čekali jsme, že alsternativní nemocnice bude připravená i na komplikace. Čekala jsem, že mi nabídnou třeba nějaké bylinky na sklidnění nebo nějakou jinou alternativu. Nejenom, že tam nic takového nemají, ale nedostalo se nám ani psychické podpory. Naopak ze mě udělali hysterku. Prostě nás nechali s manželem v pokoji ať si děláme co chceme. V neděli ráno nás bez dalších vyšetření propustili i přes to, že jsem celou noc bolestmi nespala. Trpěla jsem ještě další noc a v pondělí ráno jela do HK nemocnice ke svému gynekologovi. Byla jsem otevřená 6 cm. Ihned mě přijali do porodnice. I přes to, že mi všichni tvrdili, že jsem porodnický typ a budu mít odrodíno do 2 až 4 hodin trvalo dalších 7 hodin a 2 injekce (1 - branka byla ztuhlá a neotvírala se, ale miminko už chtělo ven. 2 – stahy nebyly ‘sehraný‘) než se Matyáš narodil. Moje kontrakce se od soboty od večera už nezesílily, dokonce ani po injekcích, byly to už klasické porodní bolesti (takže jsem si to pěkně užila).
Je mi líto, že jsem rodila v klasické nemocnici, ale je pravda, že kdybych v pondělí odjela opět do Vrchlabí, rodila bych pravděpodobně ještě hodně hodně dlouho a s jejich přístupem – nepřístupem bych byla vystresovaná já i miminko. Takže pokud chcete rodit ve Vrchlabí a budete mít komplikace, tak se na to pořádně připravte, abyste si dokázali poradit sami. Hodně štěstí.
Monika a Matyáš