Ve vedlejší diskuzi mě inspirovalo, když několik z vás napsalo: Odešla jsem v 18 z domů s "tisícovkou"...
Říkám si a co bylo dál? Kam jste šly? Měly jste domluvený nocleh u někoho předem? Plánovaly jste nějak svůj odchod? Věděl o vašem odchodu někdo? Pokoušeli se vás pak hledat vaši rodiče nebo sourozenci?
Podařilo se vám sehnat ihned práci?
Já jsem z nic moc rodiny byla taky horký adebt na odchod z domova, ale zmasírovaná z domova jsem na to nebyla psychicky připravená, nedokázala jsem jen tak odejít, právě proto, že jsem nevěděla, kam bych šla a za co bych žila.
Dneska to mají 18letí ještě ztíženo tím, že nemají dokončené vzdělání, takže ač dospělí musí pěkně chodit do školy, čímž se prodlužuje závislost na rodičích.