jas,
jsem fatalista a pragmatik.
Naproti tomu jdeš jen tím, že využíváš šance, který přichází.
Fakt na tom nikde nevidím žádnou zásluhu. Že máš odvahu přijmout výzvu je taky povaha. Někdo na to prostě nemá, protože je od přírody opatrnej.
Teď to vidím doma na vlastním dítěti, jak moc je to o povaze. Tam, kde bych já zajásala a šla do toho bez rozmýšlení syn řekne, že je to děsně narychlo a musí si to pořádně promyslet.
Kdybych v životě furt všechno složitě promýšlela, tak dneska sedím na nějakým úřadě na maloměstě a vystrčím z něj nos jednou za měsíc, zajet nakoupit do Budějovic.