Jano - když se mluví o válečných zvěrstvech, o tom, co dělali Němci Čechům, koneckonců i o tom, co dělal Stalin Rusům, resp. všem obyvatelům "své říše", když už se konečně začíná mluvit o tom, co prozměnu dělali Češi Němcům..., musí se prorazit i tohle tabu.
Spíše mě zaráží, že to nebouchlo hned po revoluci a vyplašeně se o tom mlčí dodnes.
Někdo tvrdí, že je to proto, jak dlouho žili lidé, resp. pamětníci, v totalitě - těch skoro 30 let od revoluce je pro ně pořád ještě málo, když většinu jejich života pokryla válka a komunismus, kdy měli 40 let zafixováno, jak mluvit o konci války - že nás osvobodili jen a pouze růžolící usměvaví mládenci ze SSSR, mávajíc šeříky a kvetoucími kaštany...
Aby se někdo jen půlslovem zmínil o tom, že mu zabili mámu, ségru, dceru... neexistovalo. V kombinaci s násilným vytěsněním vzpomínek pak vzniká prázdné místo v historii, které je ale dost podstatné, protože historie je základem pro to, aby se člověk orientoval v přítomnosti a budoucnosti. A zkreslená historie lidi mate...