Soptíka a Rodinu Nessovu jsem milovala.
Z těch starších si vybavuju Pohádky z Větrné Lhoty, Mašinky, Čarodějné pohádky, O Kubovi a Stázině, dále formana Šejtročka (jak se to jmenovalo správně?), ty jsem měla moc ráda, nevím, nakolik jsou zapomenuté. Pamatuju si Autíčko s červeným srdcem i Pampaliniho. Ještě se mi vybavuje večerníček s názvem Kamarádka Pimpa, takový puntíkatý pes, nevím, zda ho někdy reprízovali.

Naopak jsem nesnášela Pata a Mata a to tak, že jsem i opouštěla dům, když ho dávali. Strašně mi vadilo Království květin s Luckou Vondráčkovou, to už jsem byla naštěstí skoro dospělá.