Monty, na tohle nevěřím. Fakt neznám rodinu (ani z doslechu a vyprávění
), kde by panovala pohoda, pospolitost, láska a vzájemná tolerance a "prostě se to nesešlo".
Rodin kde lidi mají naprosto odlišné zájmy, a trpěj různýma milýma "odchylkama", znám dost, ale není to překážka soudržnosti, kooperace a nadšení ze společného času (u puberťáků samozřejmě ne 24/7
).
Nicméně si myslím (a v reálu to i vidím), že je to na rodičích. Ti udávají tón a dítě/děti se přizpůsobí.