svoboda ve vztahu se nikdy nebude rovnat tomu, být svobodná!
To jsou dvě naprosto odlišné situace.
Pokud jde jen o dva lidi bez dětí, lze to vnímat jinak: svoboda, čas jen pro sebe , své kamarády, koníčky..
Pokud děti jsou je svoboda úplně jinde... pak je pro ženu svoboda i jen dvě hodiny týdně zcela bez kojence... např., kdy se nevěnuje fofrem úklidu, ale dělá "si svoje" - čte, drbe s kámoškou na kafi, šopuje, jede na kolo, jde do fitka - SAMA!!!!
Jak děti rostou, zase se svoboda posouvá jinam...

U nás se svoboda ve vztahu týče koníčků, volného času - samozejmě vocaď pocaď!
Při naší vytíženosti v práci, kdybychom se o víkendu sekli, že si ve společném volnu půjdeme každý po svém, tak se vidíme 1x den za tři nedělě... a ještě ne celý den.
Manžel točí v práci šichty 24h, já normálně osmičky+ víkendy. Moc se tedy doma nesejdeme. Já jezdím MTB, nejsem na nikom závislá , a proto si svůj koníček nacpu do dní, kdy je muž v práci. Muž hraje fotbal, tam už hrají roli tréninky a turnaje, a s tím já nehnu. A abych dělala trucy, že on má v sobotu fotbal, tak já v neděli kolo... no, to spolu nemusme být. Já si to kolo sfouknu během zápasu a neděli máme spolu
Svoboda jo, ale komunikace ve vztahu je základ. A bez ní svoboda nebude svobodou.
jooo!!!
A jako svobodu rozhodně neberu lézt do postele komukoliv jinému. To je přes čáru, tam pro mne končí vztah. A ať si pak užív svobodu s jinou.