Pokud chceš najít něco bližšího ohledně pretransferové diagnostiky, doporučuji podívat se na některou z internetových stránek Iscare, Pronatal nebo neplodnost. Najdeš tam spoustu odborných článků a publikací, mezi nimi i některé zabývající se touto problematikou. Absovovala jsem také IVF a z genetického screenigu mi byla stanovena poměrně vysoká pravděpodobnost postižení plodu Downovým syndromem. Tenkrát mi můj gynekolog další vyšetření nedoporučil (narozdíl od genetika). Byl to děs, o to větší, že IVF je manipulace s gent. materiálem a tím samozřejmě pravděpodobnost vady vzrůstá. Dnes mám skvělého kluka bez jakékoli genetické vady, ale nebýt gynekologa nevím, nevím....Co se týká pretransferové diagnostiky, byla bych v úsudku poměrně opatrná (jsem biochemik). Pokud tato metoda není stoprocentně zvládnutá může nadělat víc škody než užitku. Může se z embrya odebrat pouze jedna jediná buňka, aby nedošlo k jeho poškození. Měřit se dá pouze jednou a úspěšnost není úplně stopro. A jakoukoli další manipulací s gentický materiálem tedy i tímto odběrem jedné buňky, lze způsobit jiná poškození embrya, která se nemusí při takovém vyšetření objevit. A to nemluvím o potřebném přístrojovém vybavení. Myslím, že to má skutečně spoustu úskalí a je lepší tohle provádět zase pouze tam, kde riziko genetické vady je výrazně vyšší než chyba této metody. Rozhodně si nemyslím, že by to nějak výrazně řešilo výskyt genetických vad v populaci. Rozhodně absolvovat IVF není procházka růžovým sadem ( ani psychicky, ani fyzicky)a má svá rizika. Myslím, že přirozené těhotenství s jistým rizikem vývojových vad je o poznání lepší než celé IVF byť s potvrzenou jistotou, že plod nemá vrozenou genetickou vadu.


Pavla