Přidat odpověď
No, já sportovala celkem vrcholově do cca 28 let a i potom ještě dalších 12 let závodně a vždycky jsme v týmu byly od nejhubenějších po oplácané (v pozdějším věku už by se dalo říct i tlusté). V pubertě to bylo často tím, že s ukončením růstu trvalo nějakou dobu, než nám došlo, je už není možné toho tolik sežrat, tahle oplácanost byla dočasná. Ale později jsem vypozorovala, že ty, co měly problémy s váhou, prostě opravdu hodně jedly (třeba všechny jsme si daly něco sladkého, ale někdo 1 sušenku a někdo 1 nebo i 2 balíčky, v restauraci po večeři ještě pohár atd.), potom v dospělosti (a ukončení vrcholové "kariéry") si někdo dal v hospodě 1-2 piva nebo skleničky vína a někdo mnohem víc nebo do sebe lil různé sladké míchané nápoje, případně "vzorně" celý večer colu ... A hodně šlo i o pohyb mimo tréninky - já třeba chodila na trénink, pokud byl čas, ráda pěšky (když jsem předtím seděla přes den ve škole nebo kanclu) celou cestu (asi půl hodiny), většina tedy jela tramvají (taky to měly dál), ale docházela pěšky cca 300 m do kopce od frekventovanější zastávky a jen ty 2, které měly s váhou největší problém, vždycky čekaly na přestup třeba i 10 minut, aby si tu cestu do kopce ušetřily ... Ono se to prostě nasčítá ...
Předchozí