Tak jsem si to taky nakonec pustila...hodilo mě to zpátky o pár let, když jsme zachraňovali motorkáře, záchranáři tam byli během 15 minut, mně přišlo, že tam u něj klečíme celého hodiny (taky chtěl pořád někam chodit, i když měl otevřené zlomeniny), když přijeli záchranáři a člověk jim toho zraněného mohl přenechat a viděl tu jejich sehranost - super! Taky se mi ta jejich akce zdála poněkud pomalá (tenkrát), ale byla v tom rozvaha, zhodnocení situace, ošetření bolesti a něco na uklidnění a pak teprve akce a nakládání do sanitky.

Přišla mi na tom videu suprová ta Zlínská paní skoro v šoku...a to, že prostě někdo zastaví a začne se starat, že i přesto, že si za zranění člověk může sám, přijedou záchranáři a všichni se jakoby začnou starat, aby dotyčnému bylo líp...pečovat, pomáhat...to je taková krásná ukázka takového toho lidství...