Jak tu tak přemýšlím, tak já jsem skoro nic nedělala...

Tedy projížděla jsem v létě 85 Jižní Moravu stopem. Byla jsem bez práce a hledala jsem místo. Na vlaky či busy nebyly finance a hlavně nebylo spojení tak, abych se dostávala z jednoho potencionálního místa na druhý...

Jo, chodila jsem se koupat do rybníka za bouřky. To asi je taky rizikové, že? Byli jsme na chatě, parta mladých lidí a v noci v bouřce jsme nevěděli co lepšího a šli se koupat. Ale fakt je, že dodnes vzpomínám, jak ta voa byla úžasná...

Hm, taky jsem chodila plavat se psem na přehradu (Brno). Vždycky jsem jela na kole někam k přehradě, kde nebyli žádní lidi (aby neřvali, že jde pes do vody... co všechno se v tý přehradě koupalo za zvířectvo v noci, to neviděli, že...). Pak jsem psa nechala ležet na břehu, plavala do prostředka přehrady (přehrada je v tom místě tak 600 nebo 700 m široká), na psa pískla, aby plaval za mnou a plavala honem na druhý břeh. On totiž, když mne dohonil, měl tenenci mi lézt na záda a tak mi těmi packami podrapal celá záda. No vlčák, no. Vůbec mne nenapadlo, že bych já nemusela dolavat... že by pes mohl potřebovat mpomoc, nebo že by mne dohnal a mohl mne potopit, jak by na mne chtěl vylízt... Asi tak čtvery nebo patery prázdniny jsem to tak dělala skoro den co den... Jo, měli jsme pak už natrénováno . Na kole 10 km tam, 10 km zpět a pak cca 1,5 km plavat. Dnes nad tím přemýšlím, jestli to bylo bezpečné, tehdy (v nějakých 16 - 20 letech) mne to vůbec nenapadlo.