Kat, jak a?

Existuje x různejch způsobů, jak to řešit. Jeden z nich je "každej jede to svoje". Také to dělám jinak (pokud je někde banda, tak jsme vždycky měli tendenci vařit pro všechny, případně se v tom střídat, ale je mi jasný, že to není jedinej možnej model).

Ale pokud je ten model "každej svoje", tak těžko vyčítat těm druhým, že nejsou "100% kooperující". Zapomenout může přece každej, jsme jenom lidi, co získáš tím, že se kvůli tomu budeš rozčilovat?

Asi bych jako základní premisu brala, že (základní) povinností každý rodiny je postarat se o to svoje, a cokoli nadto je příjemný "navíc". Tedy že moje rodina se postará primárně o jídlo pro nás, a pokud se nám bude chtít, tak můžeme i pro ty ostatní, ale NEMUSÍME, a nikdo to po nás nemůže vyžadovat a zlobit se, když to neuděláme. A totéž obráceně.

Myslím, že tenhle přístup minimalizuje možnosti konfliktu.