Dostala jsem se párkrát do blbých situací díky své sociální slepotě a pasivitě, kdy jsem nerozeznala, co se může stát a pak jsem nevěděla, jak ze situace ven, nebo jsem si vyloženě myslela, že je to tak správně, když to dělají ostatní a kopírovala jsem je (zneužitelnost Aspergerů). Takže mám za sebou nějaký nedobrovolný styk bez ochrany, jednou jsem jela autem bez papírů, co řídil nezletilý a v autě nás bylo osm. To byl asi největší průser. Sama o nějaký adrenalin vůbec nestojím, nikdy jsem nestopovala, nejela do rizikových zemí, nebatůžkařila, žádné drogy, machrování v autě, z podobných situací mám hrůzu. Alkohol jsem ochutnala, bylo mi akorát vblbě, dnes nepiju.
Přestože řidičák jsem si udělala už v sedmnácti, dokud ze mne neměl otec lepší dojem (jezdila jsem ze začátku jen s jeho dozorem), volant jsem samostatně do ruky nedostala. Jednou jsem přesto zažila akvaplaning na tajícím mokrém sněhu, dostala jsem smyk a otočila se do protisměru. Naštěstí byla silnice opuštěná. Od té doby jsem velmi ostražitá na sebe i na ostatní a pokud se s někým za volantem necítím dobře, víckrát s ním do auta nesednu.