V den naší svatby,před obřadem na radnici,se ke mně tenkrát přitočila tchýně a řekla mi,že je ráda,že se konečně syna zbaví - v tu dobu její syn studoval na vš,úspěšně,byl manuálně zručný,nic navíc od nich nikdy nepožadoval,přivydělával si na několika brigádách,choval se k nim,jako ke svým rodičům,vždy slušně,měl k nim úctu jako k vyšší autoritě,tenrkát,když mu bylo 22....bylo to přesně dle pravidla,že čím větší puška matka,tím vděčnější děcko,...takže asi tak.
Vztahy dobré,byť ne úplně vřelé,tak nějak neutrální hovory na návštěvách o ničem,alá o počasí.