No, to je postopadesáté osmé to samé - tj. buď jsi městská, a pak to nevydýcháš, nebo jsi vesnická a pak budeš nadšená. To snad už o sobě víš, do které skupiny patříš...

Já jsem vesnická, takže mě život na vesnici dělá moc dobře. Z vesnice je to 10 km do cca 10tis. města a 30 km do 25tis města (kde pracuju). Hodinu autem do velkého města, kam jezdím pracově tak 1x14 dnů.

Žije se tu fantasticky. Nákup dělám v pondělí odpoledne po práci v tom "větším" městě. Do vesnických potravin zaběhnu pro čerstvé pečivo nebo na nanuka nebo když něco nemám. Hospodu nám zavřeli, ale tam jsme stejně nechodili. Je tu restaurace, kde vaří polední meníčka, když se mi (třeba teď o prázdninách) nechce vařit. Je tu praktik, kam jsem registrovaná, i pediatr a zubař (ale tam nechodíme). Je tu škola do 9 třídy i školka.

Gynekologa a zubaře mám v tom malém 10tis. městě (tj. cca 10 min. autem nebo autobusem). V tomto městě je (kupodivu pro měšťáky) i gympl, i SOU s mnoha obory, zdrávka a tak, taky v podstatě ambulance všech potřebných doktorů, i nemocnice (vč. porodnice). Kupodivu (pro měšťáky) jsou tam i supermarkety běžných řetězců, benzínky, obchody se vším možným, i s těma botama... Dokonce i normální i letní kino. Krytý bazén máme od baráku asi tak 15 km, letních koupališť několik v rozsahu 10ti km, divadlo 20 km...

Prostě, nejen v Praze živ je člověk a souhlasím s výše uvedenýma názorama, ve velkém městě bych už žít nechtěla (zkusila jsem si to asi tak 6 let), ani tam moc nejezdím nakupovat, jo samozřejmě echt spcialista je jen tam (třeba kdybych potřobovala onkologické ozařování, tak bych musela holt dojíždět daleko...). Nebo na vysokou školu holt jednou bude muset dítě dojíždět nebo se tam přestěhovat (ale to si myslím, že je spíš plus, než mínus).