a nepomůžou pevná pravidla a rituály? Prostě nanuk se jí odpoledne, po obědě, pokud svítí sluníčko... pak ale musí být nanuk připraven, aby pokud si o něj řekne, ho dostal... pokud dítě ví, že před obědem se nanuk NIKDY nejí a NIKDY se nejí, pokud není teplo (ačkoliv pokud jsme doma, nevidím ani důvod ohlížet se na počasí, ale to je asi věc názoru, pravidla vytváříte vy, jako rodiče, pro vaše děti)
to samé pokud má problém pochopit systém "svoje jsi už snědl", ustanovit místo, kde jsou jeho sladkosti a tam mu je dávat - snědl sis to, na TVÉM místě už nic nemáš, nemůžeš si vzít jiné... ale zase to vyžaduje dodržovat striktně pravidla, neexistují výjimky, dokud si to nezažije a nezačne výjimky chápat... děti obecně potřebují mít jasná pravidla a potřebují rozumět tomu, jaké jsou hranice, s vyspělostí a věkem teprve začnou chápat, že pravidla se mohou měnit "během hry", chtít to po malých (jinak nezralých) dětech je od rodičů nefér...
mimochodem děti nevidí naše myšlenkové pochody, pokud jsi v souvislosti zmínila snídani, logicky ji považuje za věc, která s nanukem přímo souvisí, nechápe, že je to úkrok bokem, ty jako rodič musíš držet linku... alespoň potud mé vlastní zkušenosti