Je fakt, že potřeba zážitků byla asi vždycky, ovšem turistickej průmysl opravdu vyvřel docela náhle, co je blíž zdokumentovaný, tak ve vrcholným středověku na základě poutí ke svatejm místům, kdy se z toho stal načas pro mnohý v podstatě sport, něco jako dneska, dokonce se na řadě míst vydávaly jakoby turistický odznáčky, lidi je sbírali, psaly se cestopisy, průvodce a tak. Pak se to sportovní za reformace a rekatolizace utlumilo a z návštěv svatejch míst se staly zase víceméně duchovní zážitky atd. Koncem 18., ale spíš na začátku 20. století se rodí novej trend, nositelé jsou zámožný Angláni, který cestujou "za památkama" a přírodníma krásama do Itálie, do Švýcarska, posléze do Řecka a do Německa (a protože Itálie a Německo po sjednocení zevšedněly, tak pořád dál) a z toho se rychle vyvinula moderní turistika. Na opačným konci světa se zhruba ve stejný době rodí turistika v Japonsku, navětěvujou se starožitnosti a přírodní zajímavosti, rodí se turistickej průmysl v ubytování, tisku dřevorytů (obrázků na památku, předchůdce pohlednic) atd. Ale to jen na okraj. Jo a trendy rozvoj turistiky (ve výše popsaným smyslu) formovaly od začátku, neslo se to ve znamení hledání novejch míst, do kterejch se následně vydávaly houfy následovníků, řídících se informacema o tom, co "prostě musíte vidět."