Přidat odpověď
Je fakt, že potřeba zážitků byla asi vždycky, ovšem turistickej průmysl opravdu vyvřel docela náhle, co je blíž zdokumentovaný, tak ve vrcholným středověku na základě poutí ke svatejm místům, kdy se z toho stal načas pro mnohý v podstatě sport, něco jako dneska, dokonce se na řadě míst vydávaly jakoby turistický odznáčky, lidi je sbírali, psaly se cestopisy, průvodce a tak. Pak se to sportovní za reformace a rekatolizace utlumilo a z návštěv svatejch míst se staly zase víceméně duchovní zážitky atd. Koncem 18., ale spíš na začátku 20. století se rodí novej trend, nositelé jsou zámožný Angláni, který cestujou "za památkama" a přírodníma krásama do Itálie, do Švýcarska, posléze do Řecka a do Německa (a protože Itálie a Německo po sjednocení zevšedněly, tak pořád dál) a z toho se rychle vyvinula moderní turistika. Na opačným konci světa se zhruba ve stejný době rodí turistika v Japonsku, navětěvujou se starožitnosti a přírodní zajímavosti, rodí se turistickej průmysl v ubytování, tisku dřevorytů (obrázků na památku, předchůdce pohlednic) atd. Ale to jen na okraj. Jo a trendy rozvoj turistiky (ve výše popsaným smyslu) formovaly od začátku, neslo se to ve znamení hledání novejch míst, do kterejch se následně vydávaly houfy následovníků, řídících se informacema o tom, co "prostě musíte vidět."
Předchozí