Báro, jo, i takoví prarodiče jsou...a myslím si, že možná takoví časem zjistí, že nejvíc ochudili sami sebe...a vlastně nepěstovali si tu lásku v rodině...
Ideální je , pokud i tady probíhá nějaká vyvážená "výměna".

jenže mám tu teorii, že prostě stáří těla nekoliduje s "moudrostí duše"...a v leckterém dospělém anebo i starším těle se skrývá "dítě"...a co pak s tím - když má všechny znaky malého sebestředného děcka...a jen to jeho tělo klame.
Ale i takoví lidi se učí akcí a reakcí - nesou vlastně jakoby následky svých činů...a taky často zůstávají hodně osamělí - nemyslím fyzicky, ale jakoby vnitřně...protože se jim druzí začnou bu´d vyhýbat nebo se před nimi "energeticky" zavírají.