No já nevím, ale moje zkušenost je ta, že když jsem trpěla nechutenstvím a do jídla se nutila už jako dítě, tak za tím vždy byly nervy. Když jsem se zklidnila, tak jsem měla zase chuť k jídlu. Jako dítě mě mamka k jídlu nutila byla jsem pořád dle tehdejších pravidel podvyživená a pro mamku to byla ostuda, protože by mi snesla modré z nebe. Jen to jedno neuměla, žít v klidu s mým otcem.