Spirálo, vím o 2 lidech, kteří mají podoný vztah k jídlu: jedna osoba měla anorexii a má velmi zkreslený vztah k sobě samé i ke svému tělu, i ke stravě. Ale přesto má věci, na kterých si pochutná. Druhá osoba to má tak, že jí jídlo až tak nebaví. Přesto si s velkou chutí koupí třeba 3 šlehačkové dorty a sní je. Mně osobně je fuk, jestli někdo nemá rád maso, upřednostňuje saláty, nebo jí rád řízky a knedlíky a tlačenku. Jestli jí víc či míň. Pokud evidentně neřeší problém s jídlem u každého jídla. Jídlo je důležité, bez něj nepřežijeme. Existuje milion chutí, mnoho lahodných věcí, je škoda je zavrhovat. A navíc je jídlo taky okamžikem společenským, a to je myslím u nás bohužel hodně podceňovaná věc. Není čas se v klidu naobědvat v práci, večer se rodina málokdy sejde u stolu.