Danulu, já se můžu uklidňovat jak chci, že když jsem jedla před třemi hodinami, tak neumřu. Udělá se mi z hladu špatně, ať jsem v pohodě nebo ne. Když se nemůžu najíst a mám zaměstnaný mozek nebo tělo tak, že skutečně nemám prostor řešit jak a kdy se najím, tak je to lepší. Ale po tom delším intervalu bez jídla mi jídlo způsobí bolest břicha, teda střev, prostě začnu škroukat tak, že úplně cítím, jak se mi ve střevech prohání vzduch. To už mám svůj rituál, že po delší pauze se musím napít teplého čaje a sníst jen trochu. Můj manžel nemusí jíst celý den a pak se napere tak, že sní celou denní dávku najednou. Mě by to zabilo. Přežrat se umím taky parádně, ale spíš takovým tím postupným přijídám a ochutnáváním.