Withep, díky za radu! Na knížky určitě mrknu. Ale jak přesně píšeš, není to jen o tom, že mám v sobě stále nezahojenou jizvu z toho, že mi někdo takhle ubližoval, já mám i stále nezahojenou jizvu z toho, že mě i někdo - máma neměl rád a to, že jsem tu rodičovskou lásku neměla, nemám a nikdy už nebudu mít (i když teď už samozřejmě jinak, jelikož jsem dospělá).
Otec se k tomu stavěl neutrálně, spíše to neřešil a dělal že to nevidí, spíš si životem proplouval způsobem, že když přišel z práce, tak se někam zavřel, pustil si televizi, otevřel pivo a u toho usnul. Chtěl mít od nás klid. Hlavně když dostane večeři a nikdo ho neotravuje.