Venice, souhlasím.
Nikdy jsem věci nenazývala nijak speciálně jen pro dítě. Proč také? Proč vynakládat námahu na zavádějící názvy a pak je zase přeučovat?
Všechno jsem pojmenovávala tak, jak to je, velmi pečlivě a spisovně, protože považuji za svůj úkol naučit dítě správně česky.
Když si dítě samo vymyslí nějaké zvuky a zkomoleniny, tak je to proto, že správný název ještě nezvládne artikulovat, ale zná ho a rozumí mu! A snaží se ho říct, chce ho říct.
Přesvědčila jsem se o tom opakovaně. Když dítě ukázalo např. na kočku a řeklo "koka", tak se velmi vztekalo, pokud jsem po něm zopakovala "koka", protože ono vědělo, že je to "kočka" a chtělo to tak ode mě slyšet.