Žženo, jsem s tebou a rozumím ti
! U nás žirafa dělala vždy zásadně ži--ží--ží--ží--raf!(s naznačeným rafnutím do nohy nebo bříška) a děti to milovaly. Kupodivu se z nich ani v téměř dospělém věku nestaly ani blbečkové s omezenou vyjadřovací schopností ani asociálové, kteří jsou navěky poznamenaní pitomou pitvořící se rodinou. P.S.muchomůrku jsme nikdy neřešili, ale debilní básničku na obrázek šišky či veverky rovněž mohu poskytnout
(aha-hmhm-co to mám? aha- hmhm - šišku. aha-hmhm - kde ji mám? aha - hmhm - v bříšku... vím, přijdu jednou do pekla)