Ivo, tohle jsem nezachytila, ale musím reagovat a říct opět to své - nezáleží na papíru o vzdělání, ale na tom, že s takovými dětmi se musí pracovat srdcem. Prostě pokud to ta učitelka příp. asistent nemá v sobě, nepomůžou žádné miliardy.

Ke konci školy už jsem tu nechtěla psát a kazit vám těšení na prázdniny.. Pro nás to skončilo příšerně :( V lázních jsem viděla, jak Riškovi prospívá vlastní tempo, pomoc a hlavně laskavý přístup a konečně jsem se rozhodla pro změnu školy - ano "skončí" teda ve speciálce. Poslední měsíc ho učitelka nechala napsat všechny promeškané písemky, všechny ohodnotila čtyřkou a dvě mu rovnou nasekala i na výzo, zbývaly trojky a za výchovy mu napsala dvojky - protože by se přece ostatním dětem nelíbilo, že v té výtvarce mu pomáhá asistentka, neb on ani stříhat neumí.. Ten měsíc se mi vyhýbala anebo se svou proslulou asertivitou probírala banality. Prostě toto jsem zjistila až jsem to viděla. A to prosím měl ten kluk na konci druhé třídy vysvědčení s vyznamenáním, dvě dvojky.
Paní ze SPC mi už v listopadu řekla - tahle ženská se to nikdy nenaučí, takových jsem viděla dost a dost. Nevěřila jsem, věděla jsem, že absolvuje fůru školení a Ríša ji měl rád..

Takže ne, peníze ani vzdělání nestačí.

K inkluzi nepíšu nic moc. Problém je to vzdělání, nároky na "běžné" učitele a hlavně ty peníze.
Na Ríšu šla hromada peněz - dle doporučení SPC, vydaného v listopadu/prosinci, platné pro II. pololetí. Než to prošlo jakousi mašinérií, byl květen. Dokonce se paní učka obtěžovala nám jakési prac. sešity přivézt do těch lázní. Dostal všechno, protože to inkluze zaručuje, využil minimum. Nechci vás nasrat - já sama s tím nesouhlasím, pořád jsem brojila proti, víc pro něj znamená po večerech vytisknout tři čtyři pracovní listy, což stojí prd, ale je za tím ta invence.
Ještě teď se řeší, jakým způsobem by bylo lze tyto pomůcky předat do té spec. školy, aby šly jako za ním. V pondělí si mě pozvali na krajský úřad, kde jsem k tomu podepisovala jakési lejstra. Pakárna!
Ty děcka dostaly všechno, nalilo se do toho milionů a milionů, ale chyběl tomu zdravý rozum! Abych nekecala, tak jeden příklad - systém strukturovaných krabic, dřevěných, od Montessori, stojí přes čtyři tisíce. Jejich převzetí jsem podepisovala někdy na konci ledna - óó. Ríša je zná v lepenkové podobě z toho klubu pro autisty, kam chodíme, tam je mají za čtyři stovky, ve škole je nikdy nepoužil..
Připadá vám to jako blbost? Krát asi dvěstětisíc dětí? jendna položka k druhé - a všechny nárokové.
Byla to jen teorie na papíře, pro učitele, jako byla ta naše, jednoduchá práce, odškrtat si položky - a nic za tím.
Škoda slov|!