Máme kluky 25 a 12 let. Musím říct, že mají k sobě pěkný vztah. Velkej s mladším vejletí, chodí na koupálko, do kina, pomáhá, když je potřeba s učením. Dospělej má přítelkyni, oba pracují, spoří na společné bydlení, které budou od září mít. Mně osobně bude doma hodně chybět.
Ale jak píší některé: co mu neřekneme, sám od sebe neudělá. Pokoj tedy mají uklizený, u nádobí se spolu dohadují, na kterého je zrovna řada. Ale když řeknu, uvaří, zajede nakoupit, dává peníze. Ale je fakt, že máme někdy společnou krizi a fakt si lezeme na nervy, takže už je na čase se osamostatnit :)