Tak česká klasika je sice táhlá, ale nikterak pracná. Však i ta svíčková se dá připravit předem a ráno vrznout do trouby, pak už se dělá sama a finále je otázka chvilky.
Já nerada dělám španělské ptáčky, to balení mě drtí a chlap nesnáší "vylepšení" v podobě "vše nahaž do hrnce a nebal", takže má smůlu a dělám je fakt maximálně jednou či dvakrát do roka. Ale té radosti, když už jsou.
Ovšem upíct kachnu je přece brnkačka, nemusíš si jí půl dne všímat.
Já mám problém se sladkým zelím (z čerstvého zelí), to krouhání mě drtí, takže krouhá drahý. Že to umí robot jsem mu ještě neprozradila, ať se taky trošku snaží.

My bojujeme s knedlíky. Já je moc nemusím, doma se nikdy nevařily a u manžel je k životu potřebuje a vyžaduje je snad ke každému jídlu. Kupované nesnáší, to si demonstrativně dá chleba a o knedlíky jsou u nás největší hádky. Takže má smůlu, jsou párkrát do roka ke svíčkové a šlus.

Ale jo, občas mu uvařím jeho oblíbená jídla a on mi zas vyhoví v jiném.