Přidat odpověď
susu
"Jak víš, že o tebe nestojí lidé, které před svatbou ještě ani nevidělas? A není to ten správný moment se s nimi seznámit, pokud se s nimi v budoucnu stýkat budeš?"
Já nevím, ale blízký příbuzenský vztah je obvykle dán tím, že jsou spolu lidé v kontaktu. Potom taky obvykle poznají mého partnera už dávno před svatbou. Já jsem třeba nikdy neviděla jednu švagrovou, protože žije v Austrálii. Přesto jsme se seznámili přes telefon když jsme spolu nechodili ani rok a jsme stále v kontaktu (na svatbě bohužel nebyla právě z důvodu vzdálenosti, která by se s malým dítětem řešila blbě). Stejně tak manželovu introvertní tetu sjem alespoň jednou před svatbou viděla (byť na svatbu nepřišla, kvůli čemuž jsem se fakt neurazila).
Jinak pokud mí příbuzní dokáží napsat jen když něco potřebují a jinak je po nich ticho po pěšině, nevidíme je ani na narozeninách babičky, nejsou schopni tátovi ani popřát k narozeninám (když táta svému rbatrovi vždycky přeje za celou rodinu) a tak a naposledy jsem je viděla před 15 lety (ale ano, viděla jsem je) ne proto, že my bychom nechtěli, tak že by se najednou něco změnilo, kdybych je pozvala na svatbu? I kdyby ano, já už o kontakt nestojím..... O vztahy se totiž musí pečovate oboustranně a je jedno, jestli při přímém kontaktu nebo jinými prostředky na dálku.
"Tak pořád je zvykem rodiče s vybraným patrnerenm seznámit a pořád se žádá o ruku, i když už potomek vybíral sám"
No ale sama vidíš, že ta tardice se změnila (od výběru protějšku rodiči po pouhé seznámenís e s rodiči a formální žádost o ruku). Tak proč je tak těžké pochopit, že se může změnit i tradice jiná?
Předchozí