To je sice bohulibá myšlenka, ale v praxi těžko realizovatelná. Kdo a jak bude posuzovat, kdo má a nemá kritické myšlení a "má na to", aby mohl zodpovědně posoudit cíle té či které strany?
Já jsem svým zaměřením pravičák, vyznávající a oceňující lidi aktivní a samostatné, jsem příznivce co nejmenšího zasahování státu do života občanů a razantně bych omezila přísun peněz parazitum na systému a z mého pohledu jsou některé nápady socialistů či komančů naprosto na hlavu padlé, ale i ty mají nemalé procento příznivců. A kdo bude posuzovat ten "správný" názor?
I třeba z diskuze o paterčatech jsem nevycházela z údivu nad tím, kolika lidem připadalo, že jim stát dává málo a že by je měl živit vlastně pořád. A přitom to psali lidé chytří, vzdělaní, ale jaksi příliš "solidární".